Bookmark and Share
27.02.2013, kategorie: Zápisy z akcí

Životní křižovatky - postní duchovní obnova pro děvčata

Životní křižovatky - postní duchovní obnova pro děvčata
Velice pěkně si ji připravil a vedl P. Filip Foltán, kaplan z Červeného Kostelce. 22. - 24. 2. 2013

Už je to pár dní, co jsme vstoupili do postní doby, do času kdy se každý křesťan připravuje na největší svátky Církve, Velikonoce. Mnohem více se teď soustředíme na modlitbu, ztišení a Písmo Svaté. A kde najdeme lepší místo pro přiblížení se více k Bohu než v klášteře? Tak si pro nás sestry z Kongregace Matky Božího Milosrdenství ve Dvoře Králové nad Labem připravily společně s P. Filipem Foltánem duchovní obnovu. Uviděla jsem tuto akci na signálech a přesto že nikdo se mnou nemohl jet, vyrazila jsem sama.

Neznámé prostředí a lidé jsou pro mě vždy výzvou, ale svěřila jsem vše Pánu a vydala jsem se na cestu.
Všechny jsme se sešly v královédvorském farním kostele kostele na mši svaté. Některé přijely dřív, já dorazila až na mši. Po mši následovala krátká seznamka a vyrazily jsme do kláštera. Ubytovaly jsme se a navečeřely. Při večeři jsme si povídaly se sestrami a prohlížely si neznámé tváře.

Večerní film Křižovatka osudu promluvil do srdce každé z nás a celou sobotu nás provázel v přednáškách P. Filipa. Po pátečním filmu, jsme se už více soustředily, na náš vztah s Bohem a následující den zachovávaly mlčení, které jsme zakončily adorací. Program duchovní obnovy se skládal převážně z přednášek, nebo spíše zamyšlení P. Filipa.

Po každém zamyšlení, jsme se každá zvlášť zaměřily na svůj vztah s Bohem. Nejdříve jsme si zmapovaly celý svůj život od začátku až do současnosti, rozjímaly nad tím, co nás k Bohu vede, co naopak vzdaluje. V druhé části jsme vzpomínaly na naše přátele, kterým můžeme důvěřovat a kteří nám pomáhají na cestě k Pánu. Napsaly jsme jim děkovný dopis, který nám pomohl si uvědomit, jak moc pro nás znamenají. Po obědě jsme se na příkladu hlavních postav včerejšího filmu zamýšlely nad tím, jak se učit správně umírat, především jak zemřít hříchu a odevzdat se Pánu.

Tím jsme zakončily všechny přednášky. Spolu se sestrami jsme se pomodlily Korunku k Božímu Milosrdenství a poté byla mše svatá. Volné chvíle v programu jsme mohly využít i na duchovní rozhovor, nebo svátost smíření.

V adoraci, která následovala po večeři, jsme předložily Bohu naše prosby a díky. Díky sestře Dagmar, která hrála na kytaru spolu s dalšími děvčaty, jsme Boha oslavily i krásným zpěvem. Adorací jsme zakončily mlčení. Po večeři jsme se sešli i s P. Filipem abychom sdíleli své zážitky a dojmy. Zpočátku trvalo než jsme se rozpovídaly, ale nakonec to bylo velmi hezké a obohacující.

Pro mě bylo sdílení jeden ze tří nejhezčích zážitků celé obnovy. Na závěr jsme poděkovaly otci Filipovi za jeho ochotu a krásné přednášky. Když P. Filip odjel dál jsme si povídaly se sestřičkami, pak se společně pomodlily kompletář a šly spát.

Když jsme se v neděli ráno nasnídaly, společně jsme se vydaly na mši svatou. Po mši svaté jsme vylezly se sestrou Doubravkou na věž kostela. Dozvěděly jsme se spoustu zajímavostí a podívaly se i do věžní kobky kde byly nalezeny Královedvorské rukopisy. Než jsme se vrátily do kláštera, zastavily jsme se na faře, kde nám sestry uvařily čaj a provedly nás po svém pracovišti. Po obědě jsme se už pomalu začaly rozjíždět zpátky domů. Pro všechny z nás to byl moc hezký víkend, kdy jsme mohly strávit více času s Bohem a poznat nové přátele.

Klára