Bookmark and Share
14.05.2016, kategorie: Zprávy ze zahraničí

Milosrdenství jako smilování

Katecheze papeže Františka na mimořádné gen. audienci, nám. sv. Petra 14.5. 2016

(Tit 2,11-13)

Drazí bratři a sestry, dobrý den!
Jeden z mnoha aspektů milosrdenství je zkušenost smilování čislitování ve vztahu k někomu, kdo má zapotřebí lásky. Pietasčili slitování, zbožnost je pojem vyskytující se v řecko-římském světě, kde však znamenal úkon podřízenosti představeným, zbožnosti náležící bohům a úcty dětí k rodičům a ke starším vůbec. Dnes je však třeba se mít na pozoru před ztotožňováním zbožnosti s pietismem čili pobožnůstkářstvím, jež je pouze povrchní emocí a uráží důstojnost druhého. Netřeba však také směšovat slitovnost s útrpností čili soucitem se zvířaty, která žijí vedle nás. Někdy totiž bývá tento cit zakoušen vůči zvířatům, ale pokud jde o utrpení bratří, vládne lhostejnost. Kolikrát jen vidíme lidi, kteří jsou upnutí ke kočkám a psům, ale bližního, který je v nouzi, ponechávají bez pomoci. Tak to nemá být.

Slitovnost, o níž chceme mluvit, je projev Božího milosrdenství. Je to jeden ze sedmi darů Ducha svatého a Pán jej uděluje svým učedníkům, aby „byli ochotni jednat podle hnutí Ducha svatého“ (Katechismus katolické církve, 1830). Evangelia nejednou podávají bezděčné zvolání nemocných, posedlých, bědných či trpících, kteří se obracejí k Ježíši slovy: „Smiluj se nade mnou“ (srov. Mk 10,47-48; Mt 15,22; 17,15). Každému Ježíš odpověděl pohledem plným milosrdenství a útěchou svojí přítomnosti. V tomto volání o pomoc či prosbě o slitování vyjadřovali všichni také svoji víru v Ježíše, kterého nazývali „Mistrem“, „Synem Božím“ a „Pánem“. Tušili, že v Něm je něco mimořádného, co jim může pomoci vyjít ze smutku, který na ně dolehl. Vnímali v Něm lásku samotného Boha. Přestože byl Ježíš tísněn zástupem, všímal si těchto proseb o smilování a slitoval se, zvláště když spatřil lidi, kteří trpěli a byli zraněni ve svojí důstojnosti, jako žena trpící krvácením (srov. Mk 5,32). Vybízel je, aby důvěřovali v Něho a v Jeho Slovo (srov. Jan 6,48-55). Projevit smilování znamená u Ježíše sdílet smutek člověka, kterého potkává, ale zároveň se osobně přičinit o proměnění tohoto smutku v radost.

Také my jsme povoláni pěstovat slitování v různých životních situacích, setřást ze sebe lhostejnost, jež brání uznat nouzi bratří, kteří jsou kolem, a osvobodit je od otročení materiálnímu blahobytu (srov. 1 Tim 6,3-8).
Hleďme na příklad Panny Marie, která pečuje o každého ze svých dětí a je pro nás věřící ikonou slitovnosti. Dante Alighieri to vyjadřuje mariánskou modlitbou, kterou vrcholí Ráj: „Soucit a milosrdenství jsou v tobě, tebou vše se rozněcuje, co v tvorstvu veškerém je k dobru vzňaté“ (XXXIII, 19-21).

Přeložil Milan Glaser 

Další články z podrubriky Generální audience