Bookmark and Share
30.04.2016, kategorie: Zprávy ze zahraničí

Milosrdenství a smíření

Katecheze papeže Františka na gen. audienci, nám. sv. Petra 30.4.2016

 

(2 Kor 5,20-21)

Drazí bratři a sestry, dobrý den!
Dnes bych s vámi rád uvažoval o jednom důležitém aspektu milosrdenství: o smíření. Bůh nikdy neopominul nabízet lidem odpuštění: Jeho milosrdenství se projevuje od pokolení do pokolení. Často se domníváme, že naše hříchy od nás vzdalují Pána. Ve skutečnosti se hříchem vzdalujeme my od Něho, avšak On vidí, že jsme v nebezpečí a vydává se nás hledat ještě víc. Bůh se nikdy nepodřizuje možnosti, že se člověk Jeho lásce odcizí, avšak za podmínky, že v něm nalézá jakýsi projev lítosti za spáchané zlo.

Pouze svými silami se s Bohem smířit nedovedeme. Hřích je opravdu výrazem odmítnutí Jeho lásky a má za následek, že se stahujeme do sebe a děláme si iluze, že máme větší svobodu a autonomii. Vzdálíme-li se však od Boha, nemáme už cíl a z poutníků se na tomto světě stáváme „tuláky“.

Běžně se říkává, že se hříchem „obracíme k Bohu zády“. Právě tak tomu je. Hříšník vidí pouze sebe a namlouvá si, že je tak soběstačný. Vzdálenost mezi námi a Bohem se hříchem stále více zvětšuje a může se stát propastnou. Ježíš nás však přichází hledat jako dobrý pastýř, který není spokojen, dokud ztracenou ovci nenajde, jak čteme v evangeliu (srov. Lk 15,4-6). On znovu staví most, který nás pojí s Otcem, a dává nám věčný život (srov. Jan 10,15).

„Smiřte se s Bohem!“ (2 Kor 5,20) ... „Smiřte se s Bohem!“ – toto zvolání, které apoštol Pavel adresuje prvním křesťanům v Korintu, platí dnes se stejnou silou a přesvědčivostí pro nás všechny. Nechme se smířit s Bohem! Tento Svatý rok milosrdenství je dobou smíření pro všechny. Tolik lidí by se chtělo smířit s Bohem, ale nevědí, jak to učinit, necítí se toho hodni nebo si to sami nechtějí přiznat. Křesťanské společenství může a má usnadňovat upřímný návrat k Bohu těm, kteří po něm pociťují stesk. Zejména ti, kteří poskytují „službu usmíření“ (srov. 2 Kor 5,18), jsou povoláni být poddajnými nástroji Ducha svatého, aby se tam, kde se rozšířil hřích, ukázalo v daleko stědřejší míře Boží milosrdenství (srov. Řím 5,20). Nikdo ať nezůstává vzdálen od Boha v důsledku překážek kladených lidmi! A platí to také, což zdůrazňuji, pro zpovědníky: neklaďte překážky lidem, kteří se chtějí smířit s Bohem. Zpovědník musí být otec! Je na místě Boha Otce! Zpovědník musí být přívětivý k lidem, kteří za ním přicházejí, aby se smířili s Bohem, a pomáhat jim na cestě smíření, kterou se ubíráme. Je to tak krásná služba. Není to mučírna, ani výslech. Je to Otec, který dotyčnou osobu přívětivě přijímá. Nechme se smířit s Bohem! My všichni.

Kéž je tento Svatý rok dobou příhodnou ke znovuobjevení potřeby jemnocitu a blízkosti Otce a k návratu k Němu z celého srdce. Zkušenost smíření s Bohem umožňuje objevit potřebu dalších forem smíření: v rodinách, v osobních vztazích, v církevních společenstvích, jakož i v sociálních a mezinárodních vztazích. Někdo mi v těchto dnech říkal, že ve světě je více nepřátel než přátel, a myslím, že měl pravdu. My však stavějme mosty smíření i mezi sebou, počínaje rodinou. Kolik jen sourozenců se vzdálilo od Boha jenom kvůli dědictví. Tak to nemá být! Tento rok je rokem smíření s Bohem a mezi námi. Smíření skutečně slouží také míru, uznání základních práv lidí, solidaritě a přívětivosti vůči všem. Přijměme tedy toto pozvání a nechme se smířit s Bohem, abychom se stali novým stvořením a mohli vyzařovat Jeho milosrdenství uprostřed bratří, mezi lidmi.

Přeložil Milan Glaser

Další články z podrubriky Generální audience