Bookmark and Share

Historie kongregace

Teresa RondeauKongregaci založila ve Varšavě roku 1862 Teresie Ewa Potocká ze Sulkowskich (1814-1881) jako samostatnou a nezávislou řeholi. Pro své společenství nalezla vzor v práci Matky Teresie Rondeau (1793-1866) a jejím Domě Milosrdenství ve francouzském Laval, proto také Kongregace sester Matky Božího Milosrdenství tradičně uznává Matku Teresii Rondeau za svou spoluzakladatelku. Od založení je řeholní rodina oživována spiritualitou Ignáce z Loyoly, zakladatele Tovaryšstva Ježíšova a řada otců jezuitů měla vliv na život společenství. V centru života víry těchto sester stojí slova "Ježíši, důvěřuji Ti". V nich je obsažena naděje, že vše můžeme, že pro nás nebude nic nemožného, že obstojíme v protivenstvích a překonáme všechny těžkosti a překážky v Ježíši a skrze Ježíše, který nám dává sílu (List apoštola Pavla Filipským 4:13). Milost a milosrdenství jsou základními atributy provázejícími společenství sester ve víře, proto si také za svou patronku zvolily Marii - Matku Milosrdenství, neboť Maria zná nejlépe tajemství i cenu Božího Milosrdenství. Jak Bůh miloval svět, že poslal svého jediného Syna, aby zemřel za naše hříchy, tak Maria zná bolest matky - nositelky mateřství, která přihlíží obětování Syna, vidí Jeho bolest i ponížení, ale také prožívá mimořádnou milost vzkříšení.Jí je také dáno, aby byla mezi těmi, na nichž Pán staví svou církev, když sesílá Ducha Svatého. Maria - Matka vtěleného Milosrdenství je patronkou této řeholní rodiny. Její příklad i přímluva povzbuzuje sestry v jejich nelehké službě, ke které jsou povolány.

Teresa PotockáMilosrdenství jako charakteristický rys společenství přiváděl od počátku do Domů milosrdenství dívky a ženy, které toužily změnit nemorální způsob či stav svého života, ale ve světě pro tuto změnu nenalézaly vhodné podmínky. Díky rodinné atmosféře ve společenství, oddělení od světa, výuce katechismu, modlitbám, vhodnému zaměstnání a práci na sobě samých, nalezly tyto dívky a ženy cestu k důstojnému a často hluboce křesťanskému životu. Při jejich výchově byla v duchu evangelia respektována svoboda a důstojnost člověka.

V meziválečném a poválečném období do Domů milosrdenství začaly přicházet i dívky a ženy se soudními výroky za protiprávní činnost. To vedlo ke změně způsobů výchovy a Domy milosrdenství tak posléze získaly uzavřený charakter. Jedním z poslání Domů se stalo zajišťování základního vzdělání a středoškolského studia různých profesí. Tato forma díla přetrvala do roku 1962. Přesně sto let po tom, co Matka Teresie Potocká založila kongregaci, byly Domy zestátněny. Sestry se přizpůsobily novým podmínkám a ujaly se práce s dětmi, vyžadujícími speciální péči, ústavů pro nemocné a opuštěné ženy. S nemenším nasazením sestry sloužily jako katechetky, zakristiánky, varhanice, vychovatelky v mateřských školách a pečovaly o svobodné matky. Roku 1989 byl kongregaci vrácen dům v Krakově, kde se sestry opět mohou věnovat resocializační práci. Dále působí rovněž mezi morálně ohroženou mládeží, v ústavech pro svobodné matky, nemocné ženy, v pastoraci, při poutním domě v Krakově a Świnicích, rovněž i v mateřských školách.

Zvláštní Boží milostí se Pán této řeholní rodiny a jejího současného působení dotkl, když do jejích řad přivedl svatou sestru Faustynu Kowalskou. Skrze poslání této apoštolky milosrdenství došlo k upevnění počátečního charismatu i jeho rozšíření na duše těch, kteří se nenacházejí v bezprostřední péči sester.

Od roku 1994 sestry působí v české republice, současně ve Dvoře Králové nad Labem a v Praze na Vyšehradě. Jsou postaveny před úkol konfrontovat a rozeznávat, jak prvotní dar spirituality milosrdenství realizovat v daných podmínkých. Svým posláním usilují odpovídat na aktuální potřeby církve a společnosti. S tím vás chceme seznámit v ostatních rubrikách těchto stránek.